Pracovní skupina k porodnictví řešila kvalitu poskytované péče pohledem českých žen

V úvodu jednání zástupkyně Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Jitka Jírová představila nejnovější data o péči o rodičky a novorozence. Rok 2023 přinesl další snížení počtu porodů. Průměrný věk rodičky v roce 2023 činil 31,1 let. V loňském roce proběhlo v Česku 89 084 porodů, ze kterých se narodilo 90 373 dětí. Meziroční pokles počtu porodů a narozených dětí opětovně činil 10,0 %. Propad porodnosti je nevyhnutelný i v dalších letech a bude zapotřebí s ním počítat při tvorbě politik v této oblasti.

Radka Wilhelmová, odborná asistentka z Ústavu zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, skupině představila první výsledky národní průřezové studie týkající se spokojenosti žen s porodní péčí. Studia vznikla za podpory Ministerstva zdravotnictví, resp. Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky v rámci projektu Kvalita poskytované prenatální a perinatální péče pohledem českých žen. Sběr dat probíhal prostřednictvím standardizovaného dotazníku PREMAPEQ. Výzkumný tým touto cestou získal 1944 odpovědí od žen 6 týdnů až 6 měsíců po porodu, přičemž 607 z nich doplnilo vlastní zpětnou vazbu. Z analýzy odpovědí stran toho, co ženám v systému péče „schází“, a co „přebývá“, mj. vyplynulo:

• rutinně „předimenzovaná péče“;
• nedostatek komunitních porodních asistentek a (ne)dostupnost jejich péče;
• nedostatek vstřícných lékařů a lékařek a nedostatek laktačních poradkyň (zejm. v porodnici);
• zmíněné služby jsou významně socio-ekonomicky determinované a určitým skupinám žen nedostupné;
• zásadním problémem pro ženy je nevyhovující organizace péče na poporodním oddělení v nemocnici, protichůdné či nevhodně podávané informace a nedostatečná evidence based podpora kojení;
• (ne)podpora kontinuální péče;
• (ne)dostupnost péče poskytované zvolenou porodní asistentkou, bez nutnosti si tuto službu připlácet jako nadstandardní.

Výsledky výše uvedené studie reflektuje i připravovaná Strategie rozvoje respektující péče o matku a dítě, která vzniká za podpory a využití expertízy Pracovní skupiny k porodnictví. Předběžný návrh obsahu tohoto strategického dokumentu na jednání představila tajemnice pracovní skupiny Lucie Hradecká. Změna původního označení „koncepce“ na „strategie“ odráží záměr dokument komplexně pojmout, aby obsahoval jak analytickou, tak úkolovou část. Účelem vznikající strategie je realizovat práva žen a dětí a zajistit ženám pozitivní porodní zkušenost a tomu odpovídající organizaci, dostupnost a kvalitu zdravotních služeb v těhotenství, při porodu a v šestinedělí.

V závěru jednání Lenka Laubrová Žirovnická, výkonná ředitelka Asociace pro porodní domy a centra, předestřela pracovní skupině možnosti, jak by Česká republika mohla využívat komplexní metodické podpory od Evropské sítě porodních domů a center (MUNet).

Vstupní přehled návrhu Strategie rozvoje respektující péče o matku a dítě