Každoročně si 12. května připomínáme Mezinárodní den sester a den ošetřovatelství – den spojený s narozením Florence Nightingale, zakladatelky profesně orientovaného ošetřovatelství. Tento symbolický okamžik není jen historickou připomínkou, ale především příležitostí ocenit práci těch, kteří stojí v první linii péče o zdraví, a zároveň otevřít debatu o současném postavení i budoucnosti profese všeobecných sester.
Odkaz Florence Nightingale
Florence Nightingale, přezdívaná „Dáma s lampou“, se stala ikonou ošetřovatelství díky své práci během Krymské války a následnému založení první ošetřovatelské školy v Londýně. Její důraz na systematickou péči, hygienu a práci s daty zásadně proměnil zdravotnictví a položil základy profesně orientovaného a na datech založeného ošetřovatelství.
Právě její odkaz je každý rok připomínkou, že ošetřovatelství není pouze praktická činnost, ale samostatná odborná disciplína s vlastním výzkumem, mezinárodně regulovaným vzděláváním i profesní identitou.
Porodní asistentky: tradice péče od počátků života
Vedle všeobecných sester připadá významné místo také porodním asistentkám, jejichž práci si každoročně připomínáme 5. května při Mezinárodním dni porodních asistentek. Profese porodní asistentky patří k nejstarším zdravotnickým povoláním vůbec – její kořeny sahají hluboko do historie, kdy péče o rodící ženy vycházela ze zkušeností předávaných z generace na generaci. Postupně se však vyvinula v plnohodnotnou odbornou disciplínu s jasně definovanými kompetencemi, vzděláváním i odpovědností.
Dnes porodní asistentky zajišťují nejen samotný porod, ale provázejí ženy celým obdobím těhotenství i šestinedělí. Jsou důležitou součástí zdravotnického systému a zároveň podporují přirozený průběh těhotenství a porodu s důrazem na individuální přístup a potřeby ženy. Stejně jako u ošetřovatelství i zde platí, že kvalitní vzdělávání a jasné postavení profese jsou klíčové pro její další rozvoj.
Nezastupitelná role zdravotnických profesí
Všeobecné sestry, porodní asistentky a další nelékařské zdravotnické profese tvoří pevný pilíř zdravotnického systému. Jsou u zrodu života, provázejí pacienty během léčby i v nejtěžších životních okamžicích a často představují klíčový most mezi pacientem a celým zdravotnickým týmem i lékařem.
Jejich práce je náročná odborně, fyzicky i psychicky. Vyžaduje kombinaci znalostí, empatie, schopnosti rychle reagovat i dlouhodobé odolnosti. Právě proto se Mezinárodní den sester nese také v duchu poděkování – sestry mají „nezastupitelnou roli ve zdravotnických týmech i celé společnosti“.
Paradox prestiže a reality
Navzdory vysokému respektu veřejnosti čelí ošetřovatelská profese dlouhodobému paradoxu – vysoká prestiž ne vždy odpovídá reálnému profesnímu uznání. „Pocit, že jim není dána dostatečná pozornost, je vlastní i dalším nelékařským zdravotnickým profesím,“ říká prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., přednostka Ústavu zdravotnických věd LF MU, proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, členka odborných pracovních skupin Ministerstva zdravotnictví (MZD) a předsedkyně Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí (AVVNZP).
Důvody tohoto stavu jsou komplexní – od finančního ohodnocení přes rozsah kompetencí, který souvisí s mírou autonomie. I proto se tým vědců pod vedením prof. Pokorné zabývá jak kompetencemi zdravotnických pracovníků, tak nyní například důvody fluktuace všeobecných sester a spolupracuje s MZD na přípravě systémových opatření. Klíčovou roli přitom sehrává kvalitní vzdělávání, které pomáhá posilovat profesní sebevědomí i postavení sester.
Jeden obor, mnoho výzev
Současné ošetřovatelství stojí před řadou výzev – od nedostatku lidských, ale i materiálních zdrojů přes rostoucí nároky zdravotnických systémů až po dopady krizí posledních let včetně demografických změn.
Zásadní je proto nejen podpora kvalitního vzdělávání, ale i zvyšování prestiže oboru a motivace přicházejících generací zdravotníků. Důležitým tématem zůstává také otevřenost profese, například směrem k mužům, kteří jsou její přirozenou, i když dosud menšinovou součástí.
LF MU: vzdělávání jako klíč k budoucnosti
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity hraje v tomto směru významnou roli. Ústav zdravotnických věd připravuje budoucí generace studujících v programech Všeobecné ošetřovatelství (mužů i žen) a Porodní asistence a podporuje multidisciplinární spolupráci napříč zdravotnickými profesemi.
Významným krokem v rozvoji vzdělávání bylo také slavnostní otevření nových výukových prostor Ústavu zdravotnických věd LF MU v květnu 2025. Moderně vybavené učebny ve třetím a pátém patře budovy F01B1 v Univerzitním kampusu Bohunice jsou určeny především pro výuku všeobecného ošetřovatelství a dalších nelékařských zdravotnických oborů a svým vybavením co nejvíce odpovídají současné praxi. Přispívají tak nejen ke zkvalitnění výuky, ale také k jejímu budoucímu rozšíření a prohloubení spolupráce mezi jednotlivými studijními programy. Právě mezioborová spolupráce je přitom klíčová pro fungování moderní zdravotní péče. Nové zázemí zároveň podporuje strategii fakulty v oblasti rozvoje nelékařských zdravotnických profesí, které dnes tvoří nezastupitelnou součást zdravotnického systému.
Důkazem systematického přístupu je i odborná konference ZDRAV–EDU, která od svého vzniku v roce 2023 v Brně propojuje studující, pedagogy i odborníky z praxe a přináší aktuální pohledy na vzdělávání, rozvoj odborných kompetencí i využití moderních technologií. Konference zároveň reflektuje i potřeby komunitní a dlouhodobé péče, které jsou pro budoucnost zdravotnictví stále zásadnější. V neposlední řadě jsou účastníky konference a zejména odborných debat zástupci municipalit, komunálních politik a vedení rezortu zdravotnictví a školství, protože to jsou stakeholdeři, kteří sehrávají významnou roli v dalším plánování zdravotnických služeb.
Ošetřovatelství současným jazykem
Ošetřovatelství se dnes přibližuje veřejnosti i novými komunikačními formáty. Podcast STETOSKOP otevírá aktuální témata oboru a přibližuje je studentům i širší veřejnosti. Mezi první díly patří i epizoda Florence se sekla, ve které v minulosti vystupoval Maxim Ipati jako student, dnes asistent na Ústavu zdravotnických věd LF MU, nebo připomeňme i novější díl z oblasti prevence a ošetřování chronických ran Stop dekubitům s prof. Andreou Pokornou.
Vedle toho hraje důležitou roli i komunikace na sociálních sítích. Profil MUNI všeobecné sestry na Instagramu přibližuje studium i profesi z realistické a současné perspektivy a pomáhá bořit zažité stereotypy a zároveň motivovat uchazeče o studium na LF MU, protože přirozeně ukazuje náročnost i smysluplnost studia ošetřovatelství, stejně jako jeho každodenní realitu.
Příležitost poděkovat – a nezapomínat
Mezinárodní den sester je příležitostí poděkovat nejen všeobecným sestrám, ale všem, kteří se podílejí na péči o pacienty – od týmů působících v přednemocniční péči, v akutní lůžkové péči, přes profesionální pečující v domácí péči a v neposlední řadě pracovníky v sociálních službách.
„Děkujeme všem, kteří spojují svůj profesní život s ošetřovatelstvím, ať již pečují o základní potřeby pacientů či poskytují vysoce specializovanou péči. Všichni jsou potřeba a mají ve zdravotnických systémech své nezastupitelné místo. Děkujeme za jejich obětavou práci, odbornost i lidskost, s níž přistupují k pacientům, ale také k našim studujícím, kteří se na své profesní působení teprve připravují a mají možnost v nich vidět své vzory. Vážíme si jejich nezastupitelné role. Protože víme, že bez nich by zdravotnictví nemohlo fungovat,“ doplňuje prof. Andrea Pokorná.
Je to práce, která často zůstává skrytá, ale bez ní by zdravotní ani sociální systém nemohl fungovat. A právě proto je důležité nejen poděkování, ale i dlouhodobá podpora, která zajistí, že ošetřovatelství, obdobně jako jiné nelékařské obory (např. porodní asistence, zdravotnické záchranářství, fyzioterapie), budou i nadále silnými, respektovanými a atraktivními obory.
Celou fotogalerii naleznete zde.
